FOTOGRAFUJEME JÍDLO

Prakticky každý z nás už si asi někdy vyzkoušel fotografovat jídlo, ať už to byla domácí slavnostní večere nebo exotický pokrm na dovolené. Výsledky ale nejsou vždy to pravé ořechové.

A není divu, protože fotografovat jídlo je poměrně náročná a obtížná disciplína. Mohlo by se zdát, že na tom přese nic moc těžkého není, když to dělá každý druhý a stačí k tomu mobilní telefon. Opak je ale pravdou a když se podíváte na fotografie jídla pořízené mobilem, budou všechny de facto stejné.

Má to však samozřejmě svůj důvod, fotografování mobilem je sice pohotové, ale nese s sebou jedno zásadní úskalí a tím je absence objektivu s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. Zkrátka a dobře s mobilem si nezazoomujete.

Odkud fotit?

V zásadě je možné se setkat se třemi typy záběrů jídla, a to kolmo shora nebo šikmo z tzv. tříčtvrtečního pohledu anebo se nabízí čelní pohled. Každá kompozice má své výhody a nevýhody a je dobré ji volit nejlépe podle typu pokrmu, který hodláte fotografovat.

Kolmý horní pohled je vhodný spíše pro jídlo, které není koncipované do výšky, jako například hamburger, ale jedná se spíše o drobnosti a malé porce, které zaujmou barevností a stylingem přímo na talíři – v takovém případě je kolmý pohled ideální, jelikož je všechno ostré na druhou stranu se absolutně ztrácí jakákoli perspektiva a prostor.

Šikmý tříčtvrteční pohled je asi nejčastějším, protože umožňuje fotografovi pracovat s perspektivou a hloubkou ostrosti. Právě díky ní a pečlivě naaranžovanému jídlu je možné velmi snadno, a přesto efektně zdůraznit to, co je na snímaném pokrmu to nejlepší a nejdůležitější. Celkově je fotografie plastičtější a má hloubku, nemluvě o tom, že můžete pracovat i s druhým plánem v podobě různorodého pozadí.

Čelní pohled je vhodný pouze u pokrmů, které jsou vrstvené a potřebujete ukázat jejich skladbu, typickým případem jsou rozkrojené dezerty nebo dorty u nichž krásně vynikne vnitřní struktura jednotlivých vrstev, která je následně obalena čokoládou, marcipánem nebo čímkoli jiným.

Jídlo jedině z dálky

Jakmile budete mít jasno v typu záběru, přichází na řadu samotná expozice. A právě zde nejvíce chybují především začínající fotografové. Pokud budete chtít například vyfotit již zmíněný hamburger tak, aby byl dominantním objektem fotografie, budete muset jít paradoxně co nejdál od talíře.

Velmi častým postupem je však u začátečníků volba krátkého ohniska a co nejkratší vzdálenost mezi aparátem a talířem. To samozřejmě vede k fotografiím, které jsou zkreslené vlivem krátké předmětové vzdálenosti a širokého ohniska, mají velkou hloubku ostrosti a obvykle je kolem talíře na fotografii nemalé množství okolních předmětů.

Pomoc je velmi snadná, pro focení jídla zvolte, pokud možno dlouhé objektivy (řekněme s efektivním ohniskem 90 mm a více). Výsledkem je snímek, kterému dominuje připravený pokrm a pozadí fotografie je buďto rozostřené nebo si jej díky zploštění prostoru u dlouhého ohniska můžete snadno „vyčistit“. Ideální je kombinace teleobjektivu s makrorežimem (pokud jej objektiv nabízí), díky kterému můžete ostřit i na kratší vzdálenost.

Při fotografování kolmo shora je samozřejmě dlouhý teleobjektiv nepoužitelný, ovšem zároveň se jedná o zcela jiný typ záběru. Přesto však mějte na paměti, že široké ohnisko není ani pro tyto záběry vhodné, jelikož většinou trpí na perspektivní a geometrické zkreslení. Pro tyto účely je vhodné pracovat s ohniskem cca 35 mm a delším, které již zkreslením netrpí.

Světlo a jeho směrování

Fotografování je především o světle a u jídla to platí dvojnásob. Buďto budete mít dobré světlo a tím pádem můžete pořídit skvělé fotografie anebo budete mít světla nedostatek a výsledné snímky nebudou dobré.

Nejlepší variantou je relativně intenzivní, avšak zároveň nepřímé světlo, řekněme ambientní nebo odraženéosvětlení, které není tvrdé a umožní nám částečně pracovat i se strukturou snímaného pokrmu. Pokud nemáte k dispozici externí blesk, můžete si velmi snadno pomoci světlem přirozeným (například z okna), které však musíte rozptýlit. Ideální je látka, používaná na softboxy nebo transparentní plastová folie (zakrývací malířská), která světlo změkčí a zároveň využijete odrazné desky či jiné odrazné plochy k prosvícení stínů v těch částech scény, které to potřebují.

Zkrátka a dobře se budete muset naučit vidět světlo a snažit se jej využít ke svému prospěchu, v opačném případě nebudou fotografie tak dobré, jak by mohly být.

Pozadí hraje taky roli

Stejně jako u jakékoli produktové nebo portrétní fotografie, hraje i v případě fotografování jídla významnou roli pozadí scény. To by mělo být pokud možno co nejjednodušší, ale zároveň by mělo korespondovat s fotografovaným pokrmem.

Líbivá je většinou kombinace naaranžovaného pokrmu a rustikálního dřevěného stolu, který dodává snímku obsahový kontrast. Na druhou stranu u minimalistické kuchyně budete spíše preferovat čisté linie a minimalistické prostředí pro fotografování.

Určitě je třeba pracovat s menší hloubkou ostrosti – ať už fotografujete jeden pokrm nebo celou sváteční tabuli á la zátiší – díky níž můžete rozostřit pozadí, a to nebude rušit. Dobrým pomocníkem pro vyčištění pozadí také může být rozložená odrazná deska černé barvy.

Pracujte s barvami

Více než u jakéhokoliv jiného žánru platí u fotografie jídla, že by měla u diváka touho ochutnat to, co zrovna na fotografii vidí. A toho se dá dosáhnout v zásadě jediným způsobem – vše na snímku bude hrát barvami a tvary, které budou spouštět chuťová centra v mozku.

Snažte se do snímku dostat co nejvíce barev. Přidejte červenou papriku, zelený salát nebo jinak barevné bylinky, které pokrm oživí. Nebojte se třeba jídlo rozdělit na dva talíře, kdy na jednom bude maso a na druhém pak příloha – do snímku dostanete obojí, budete k němu ale přistupovat jako k zátiší a můžete si libovolně vyhrát s aranžováním

Upravujte!

Jestli si myslíte, že stiskem spouště a následnou konzumací pokrmu je hotovo, tak jste na velkém omylu. Každá fotografie jídla bude muset projít alespoň základní úpravou. Jen díky ní totiž budete mít fotografii, která bude líbivá a splní svůj účel – pozvat na ochutnávku jídla.

Snímky by samozřejmě neměly procházet nějakou velkou úpravou, nicméně jemné doladění detailů a drobností je více než žádoucí. V první řadě je to úprava bílé, pokud je třeba – tedy bílý talíř musí být bílý – toho dosáhnete snadno pomocí úpravy vyvážení bílé nebo korekce expozice a zesvětlení.

V druhém kroku je třeba si pohrát s kontrastem a barevností fotografie – obvykle se vyžadují kontrastnější a barevnější snímky, které v divácích vyvolávají nejrůznější chutě. Určitě se nebojte snímek také mírně doostřit a případně vyretušovat části, které si to zaslouží. Takřka zázračně působí přidaná mírná vinětace, která vede oko diváka tam, kam potřebujete. Přednastaveným filtrům ve fotoeditoru se raději vyhněte anebo si je dále poupravte podle sebe, abyste dosáhli originálního vzhledu.

Komentáře

  • 1